PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Stálice rozveseleného kalifornského punku sice už nevydává, tak jako před deseti lety, svá alba u major labelu Epitaph, ale stále potvrzuje neutuchající chuť po skládání odlehčených a chytlavých skladeb. S novinkou tak znovu potvrzuje pozici přední žánrové kapely, která už má svoje odehráno a nesnaží se vecpat do popředí zájmu jinou cestičkou, než je muzika. Nezávislé vydavatelství Fat Wreck Chords, které s nimi v roce 2002 podepsalo smlouvu a o rok později vydalo předchozí počin „The War Is Erroism“ (2003), tak znovu po třech letech (tříletý cyklus vydávání studiových alb je už devět let u NOFX neměnný) uvádí na trh kolekci plnou svižných popěvků, zahraných převážně v dobré náladě.
Myslím, že tato zaběhlá formace si už dávno našla svoje věrné publikum, které jejich muziku s nadšením přijímá a tak nebylo důvodu k nějakým výrazným stylovým obměnám. Nové album je stejně jako většina předchozích velmi dobře zpracované. Melodický punk rock s mohutným kytarovým soundem a moderním nazvučením se obzvlášť dobře poslouchá, přičemž právě kytary jsou tím nejžhavějším palivem, které je v dostatečné míře sypáno pod energetický kotel. Na druhou stranu však nahrávka nesklouzává do sfér jednolité hoblovačky, ale naopak se blýská zajímavými motivy a vyhrávkami. Za neotřelé považuji i obohacení punkového výrazu svěžími reggae, country i latino prvky. Civilní vokální projev tlustého Mika je dostatečně variabilní a přizpůsobuje se naládám jednotlivých skladeb. Myslím, že není třeba sáhodlouze rozebírat jednu po druhé, protože ať už každá oplývá trochu jinou náladou, drží pospolu poměrně silný celek, snad jen ironická píseň „Leaving Jesusland“ reprezentuje klasicky jednoduchý neo-punkový vzorec, jakým docílili kolegové z OFFSPRING či GREEN DAY v devadesátých letech celosvětového úspěchu, ale i tak jde o jednu z nejpovedenějších položek na albu.
CD k recenzi poskytli Day After records
NOFX nahráli povedené album v duchu svojí tradice, které nešetří na melodických nápadech a na punkovou kapelu poměrně vypilovaném zvuku.
7 / 10
Fat Mike
- zpěv, baskytara
Eric Melvin
- kytara
El Hefe
- kytara
Erik Sandin
- bicí
1. 60%
2. USA-holes
3. Seeing Double At The Triple Rock
4. We March to the Beat of Indifferent Drum
5. The Marxist Brothers
6. The Man I Killed
7. Benny Got Blowed Up
8. Leaving Jesusland
9. Getting High On The Down Low
10. Cool and Unusual Punishment
11. Wolves in Wolves' Clothing
12. Cantado en Español
13. 100 Times Fuckeder
14. Instant Crassic
15. You Will Lose Faith
16. One Celled Creature
17. Doornails
18. 60% (Reprise)
19. [Untitled]
Wolves In Wolves' Clothing (2006)
The War Is Erroism (2003)
Pump Up The Valuum (2000)
So Long And Thanks For All Shoes (1997)
Heavy Petting Zoo (1996)
Punk In Drublic (1994)
White Trash, Two Heebs And A Bean (1992)
Ribbed (1991)
S&M Airlines (1989)
Liberal Animation (1988)
NOFX (1988)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Fat Wreck Chords / Day After
Stopáž: 46:17
Produkce: Bill Stevenson, Fat Mike, Jason Livermore
Studio: Motor Studios
Nenáročný nekomerční oddychový punkrock :)
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.